Testy DNA nalezench chlup provdl v uplynulch letech profesor genetiky z Oxfordsk univerzity Bryan Sykes. Analyzoval vzorky dvou neidentifikovanch tvor, jednoho z indickho Ladkhu a druhho z Bhtnu, kter le o 1285 kilometr dl na vchod.
Vzorek z Ladkhu pochz z mumifikovanch ostatk tvora zastelenho mstnm lovcem ped 40 lety, druh vzorek byl odebrn z chlupu, kter ped deseti lety nala expedic filma v bambusovm pralese.
Profesor Sykes vzorky porovnal s databz genom dalch ivoich. DNA himlajskho tvora stoprocentn odpovdala vzorkm starm 40 a 120 tisc let, kter byly odebrny z elisti lednho medvda nalezen na picberkch. V t dob se ledn medvd a medvd hnd od sebe zaali oddlovat jako dva rzn druhy.
Stopy ve snhu
"Myslm si, e tento medvd, kterho nikdo nespatil ivho, mon stle na tchto mstech ije a me mt docela dost spolenho s lednm medvdem," ekl BBC Sykes. "Me to bt njak druh kence, a pokud se jeho chovn odliuje od chovn normlnch medvd, o em mluv svdci, potom se mohl stt zdrojem zhad a legend," dodal.
Podle samotnho Sykese jsou vsledky vzkumu neekan a bude poteba na vzkumu dl pracovat. Nelze ale podle nj tvrdit, e by se po Himlaji pohybovali dvn ledn medvdi, sp se pr me jednat o njak poddruh medvda hndho, kter se vyvinul z pedk dnenho lednho medvda. "Nebo to me bt vsledek pomrn nedvnho ken medvda hndho a potomka dvnho lednho medvda," domnv se Sykes.
Na snnho mue yettiho upozornila v roce 1951 britsk expedice horolezce Erika Shiptona na Mount Everest. Od t doby piivovalo teorii o zhadnm tvoru mnoho dalch dajnch oitch svdk stejn jako fotografie obch stop ve snhu.
